Česká verze
Městská policie Týniště nad Orlicí - znak
Titulní strana | Mapa stránek | Doporučit stránky
Hledej :

Historie městské policie

 

Historické informace o obecní policii

 

PRVOPOČÁTKY OCHRANY A BEZPEČNOSTI

1)  V dobách prvních společenství byla bezpečnost získaných území zajišťována   nejsilnějšími a nejzdatnějšími muži ve skupině.  Tyto osoby nejprve plnily běžné úkoly společenstva a později se staly privilegovanými a začaly plnit úkoly zajišťující ochranu nejprve ve prospěch celého společenství a následně i ve prospěch jejich představitelů před vnitřním a vnějším nepřítelem. Expanzí a ochranou dobytých území vznikl nový obor, kterým je vojenství.  Tento obor se dále dělil na další specifikované obory a jedním z nich je i policejní služba.

2)   V období starověkého Řecka a Říma, kolébky demokracie, využívaly městské státy služeb vysloužilých vojáků k tomu, aby hlídali městské brány a tím zajišťovaly pořádek uvnitř městského státu.

3)  Po staletí si každá vrchnost k vynucení svých práv zřizovala svojí vlastní pořádkovou službu. Panovníci a králové se starali o klid a pořádek mimo tato území. Při porušení dekretů krále, měl panovník právo vynutit si jej i dobitím takového města.  Rozvojem řemesel a průmyslu se začala rozvíjet města. Představitelé těchto měst (konšelé), strážní službu na ochranu obce a měst nejprve vykonávali osobně, následně si k těmto úkolům zřídili městské kohorty. V této době se začaly rozdělovat úkoly při ochraně území. Vznikaly stále specializovanější složky a to policie a četnictvo. Policie zabezpečovala pořádek  v obcích a městech, četnictvo na ostatním území státu a vyšetřovalo zločiny. V průběhu Rakousko uherského soustátí různými reformami docházelo ke slučování, či rozdělování těchto složek.

 

OCHRANA BEZPEČNOSTI A POŘÁDKU V MINULÉM STOLETÍ

Model policie a četnictva byl převzat i první republikou. Až vládním nařízením dochází k zestátnění (znárodnění) obecní policie ve statutárních městech a na území státu vznikají tři policejní složky: obecní policie v obcích a městech, státní policie ve statutárních městech a vojensky organizované četnictvo.  Všechny tři policie se řídily jedním zákonem a to zákonem o stráži bezpečnosti, přičemž četnictvo mělo za úkol spolupracovat se všemi orgány a v obcích a městech vyšetřovat zločiny.

Úkoly těchto složek za 1. republiky byly jasně stanoveny. Přičemž četnictvo nesmělo řešit a zajišťovat veřejný pořádek v obcích. Dokonce v příručce četnictva bylo stanoveno, že pokud byl četník vyzván orgánem obce (starostou) k zajišťování veřejného pořádku, bylo jeho povinností zdvořile toto odmítnout s tím, že tyto úkoly musely nejdříve plnit orgány obecní policie a pokud ty nebyly schopny je plnit, bylo požádáno k jejich plnění četnictvo.

V období II. Světové války byla obecní policie označována jako výkonná obecní policie a měla za úkol spolu s četnictvem státní policií vyšetřovat trestné činy. Těsně po válce vznikají rádoby ochránci práva a zákona tzv. národní gardy, které byly pověstné linčováním, zastrašováním a likvidací německých občanů. Jelikož nebyla politická vůle toto zastavit a slušní policisté, strážníci a četníci neměli zastání a nechtěli ustupovat ze svých zásad, byli nuceni službu opustit. Ti co službu neopustili v této době, nebo se stali pro budoucí lidově demokratický stát nepohodlní, byli nuceni své zaměstnání opustit. Tímto dochází k rozpouštění obecních policií, státních policií a četnictva a vzniká jeden bezpečnostní sbor - Sbor národní bezpečnosti. Ten převzal veškeré úkoly těchto složek. Následně až v 60. letech minulého století se opět začínají objevovat ochránci veřejného pořádku, které známe pod názvem „šedý mor“.

V 90. letech minulého stolení dochází k obnovování obecních policií. Podnět k tomuto byl dán poměrně hektickou dobou, která přinášela neustálé změny zákonů. Pro obce toto byla poměrně těžká doba, neboť se  zásadním způsobem zvýšila kriminalita. Agendy a úkoly, které původně plnila pořádková policie, přecházely do pravomocí obcí. Pro obce bylo zásadní i to, že sbor  národní bezpečnosti, později policie ČR přestala ve prospěch obce vykonávat úkoly jako je zajišťování veřejného pořádku a místních záležitostí veřejného pořádku. To vyplynulo v závěr, že po určitou dobu policie tyto úkoly částečně přesune na tento staronový sbor a poté dojde k útlumu tohoto sboru. Bohužel i  Policie ČR, která se obcím snažila vždy pomáhat, byla nucena nárůstem kriminality ze svých pozic ustoupit.  V dnešní době má česká republika cca 9. tisíc strážníků a po policii ČR a armádě je nejsilnějším bezpečnostním sborem ve státě. Podle představitelů státu jsou obecní policie jedním ze základních pilířů vnitřní bezpečnosti státu.

 

OCHRANA BEZPEČNOSTI A POŘÁDKU V TÝNIŠTI NAD ORLICÍ

Kořeny obecní policie v Týništi nad Orlicí sahají do roku 1918. Touto dobou bylo Týniště nad Orlicí podle jmenovacího dekretu z roku 1914, vydaného rakouských císařem Františkem Josefem I., již městem. Do roku 1918 vykonával strážní službu ponocný a to pouze v noční době. Kromě ochrany občanů města před krádežemi a střežením nočního klidu bylo jeho hlavním úkolem střežit město před vznikem požáru.

S průmyslovým a společenským rozvojem města, zvláště v období první světové války a po jejím skončení, narůstaly bezpečnostní problémy města. Z tohoto důvodu městské zastupitelstvo rozhodlo zřídit městskou policii. Prvním uniformovaným strážníkem byl jmenován p. Václav Horák. Tento vykonával službu pouze v denní době, přičemž noční službu zajišťoval ponocný. Nepřetržitá denní služba jednoho strážníka byla trvale neúnosná, a proto byl v roce 1920 přijat druhý strážník - dosavadní školník obecné školy p. Josef Michálek. V roce 1925 zemřel poslední týnišťský ponocný. Z tohoto důvodu došlo k ustavení třetího strážníka - p. Jana Václavíka a služba městské policie byla rozšířena na nepřetržitou.

V roce 1926 v důsledku nemoci ukončil službu strážník Václav Horák a na jeho místo byl jmenován mladý občan Karel Kubrt. Jeho služební činnost u městské policie však netrvala dlouho, neboť byla ukončena tragickou událostí. Svědčí o ní zápis v městské kronice:

„Dne 30. března 1930 byl při noční obchůzce zastřelen městský strážník Karel Kubrt, když ve spořitelně objevil a překvapil dva zloděje. Kubr neměl u sebe střelnou zbraň, pouze obušek. Po výstřelu jednoho z pachatelů oba zloději uprchli zadním vchodem zahradou směrem k Orlici, kde stopa zmizela. Těžce zraněný strážník Kubrt se dovlekl ke dveřím sousedního lékaře MUDr. Mejsnara, kde po zazvonění klesl k zemi. Po převozu do nemocnice nato zemřel. Jeho pohřbu vypraveného z místní radnice se zúčastnili stovky policistů a četníků ze širokého okolí a místních občanů."

Na tragicky uvolněné místo byl dosazen František Chládek. Po odchodu strážníka Josefa Michálka do důchodu byl na jeho místo dosazen Antonín Hloupý, muž obrovité postavy.

Na počátku druhé světové války byl v důsledku zvýšené ostrahy zvláště v noční době městský policejní sbor posílen o čtvrtého strážníka Jaroslava Pospíšila, který předtím působil u pražské městské policie.

Při výkonu služby nosili strážníci k tmavomodrým uniformám helmy, při slavnostních příležitostech brigadýrky.

V období posledních dnů druhé světové války vznikaly ve všech místech končícího protektorátu a obnoveného poválečného Československa revoluční gardy „RG", které v novém uspořádání Národních výborů převzaly a nahradily funkci původní městské policie. Bylo tomu tak i v našem městě, které mělo štěstí, že výkon této služby pokračoval v obdobném složení městské policie a službu vykonávali slušní a zásadoví strážníci. Tímto čtyřčlenná revoluční garda nakrátko pokračovala ve své činnosti až do roku 1948. V 60. letech byla obcí opět zřízena funkce ochránce veřejného pořádku tzv. „šedého moru“, která vydržela až do překotného období 90. let, kdy došlo k obnovení činnosti obecní policie.